Neprístupný dokument, nutné prihlásenie
Input:

Režim přenesení daňové povinnosti v tuzemsku

26.4.2019, , Zdroj: Verlag Dashöfer

20 Režim přenesení daňové povinnosti v tuzemsku

Informácie platné podľa legislatívy v ČR!

Režim přenesení daňové povinnosti je založen na principu, že v případě poskytnutí plnění plátcem jinému plátci daň z přidané hodnoty nepřiznává osoba, která plnění poskytla, ale příjemce daného plnění. Funguje to obdobně jako při pořízení zboží z jiného členského státu, přijetí služby od osoby neusazené v tuzemsku s místem plnění v tuzemsku apod. Režim přenesení daňové povinnosti v tuzemsku se vztahuje na dodání zákonem či vládním nařízením vymezených plnění.

Obecná pravidla platná pro režim přenesení daňové povinnosti

Právní úprava

§ 29, § 36 odst. 3 písm. b) a d), § 92a až § 92i ZDPH

 

V režimu přenesení daňové povinnosti je povinen přiznat daň plátce, pro kterého bylo zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku uskutečněno. Příjemci kromě povinnosti přiznat daň může vzniknout za splnění podmínek daných zákonem o DPH současně nárok na odpočet daně v plné, popř. částečné výši. V případě, že plátci nárok na odpočet daně nevzniká (např. přijaté plnění použije k osvobozeným plněním bez nároku na odpočet daně), pouze u přijatého plnění přizná daň. Režim přenesení daňové povinnosti se neuplatní při poskytnutí plnění plátcem neplátci či neplátcem plátci.

Příklad

Tuzemský plátce převede na jiného plátce 15 kusů povolenek na emise skleníkových plynů. Poskytovatel plnění neuplatní u převodu povolenek daň na výstupu, daň bude přiznána příjemcem plnění.

Příklad

Tuzemský plátce poskytne stavební práce – opravu střechy provozovny osobě povinné k dani v tuzemsku – neplátci. Poskytovatelem plnění bude u daného plnění uplatněna daň.

Příklad

Osoba povinná k dani – neplátce dodá odpad uvedený v příloze č. 5 zákona o DPH plátci. U daného plnění nevznikne povinnost přiznat daň ani poskytovateli ani příjemci plnění.

Režim přenesení daňové povinnosti se nepoužije, pokud ke dni uskutečnění zdanitelného plnění příjemce tohoto plnění nejedná jako osoba povinná k dani. Režim přenesení daňové povinnosti se nepoužije na zdanitelné plnění, pokud ke dni přijetí úplaty přede dnem uskutečnění tohoto plnění příjemce tohoto plnění nejedná jako osoba povinná k dani.

Příklad

Plátce poskytne stavební práce obci – plátci. Pokud obec tuto stavební práci použije plně k výkonu veřejné správy, tuto skutečnost sdělí poskytovateli plnění a tento režim přenesení daňové povinnosti nepoužije. Plnění bude poskytovatelem zatíženo daní.

Mají-li plátce, který uskutečnil zdanitelné plnění, a plátce, pro kterého bylo zdanitelné plnění uskutečněno, důvodně za to, že toto zdanitelné plnění podléhá režimu přenesení daňové povinnosti, a tento režim k tomuto plnění použijí, považuje se toto plnění za zdanitelné plnění podléhající režimu přenesení daňové povinnosti. Zákon takto nastavuje jakousi fikci poskytnutí plnění v režimu přenesení daňové povinnosti v případech, kdy se poskytoval i příjemce plnění důvodně domnívali, že plnění podléhá režimu přenesení daňové povinnosti. Pokud takto režim přenesení daňové povinnosti použijí a následně zjistí, že plnění režimu přenesení nepodléhá (např. odpad není uveden v příloze č. 5 zákona o DPH), situaci již nemusí napravovat.

Den vzniku povinnosti přiznat daň

Při poskytnutí plnění v režimu přenesení daňové povinnosti nevzniká povinnost přiznat daň z úplaty poskytnuté přede dnem uskutečnění zdanitelného plnění.

Příklad

Plátce A provádí pro plátce B výkopové práce. Ujednali se (smlouva o dílo) na celkové ceně 100 000 Kč bez daně z přidané hodnoty. Plátce B uhradil 15. března plátci A zálohu ve výši 50 % z celkové sjednané úplaty ve výši 50 000 Kč. Dne 26. dubna je dílo předáno. Přijatá záloha nebude plátcem A ani plátcem B v daňovém přiznání vykázána. Až k datu uskutečnění plnění uvede plátce A do řádku 25 přiznání a do oddílu A.1. kontrolního hlášení částku 100 000 Kč a plátce B přizná plnění na řádku 10 přiznání a v oddíle B.1. kontrolního hlášení (100 000 Kč + 21 000 Kč). Vzhledem k tomu, že plnění použije k ekonomické činnosti (stavebním pracím), uplatní nárok na odpočet daně na řádku 43 přiznání (100 000 Kč + 21 000 Kč).

Pokud vznikla povinnost přiznat daň ze zálohy v době, kdy plnění nepodléhalo režimu přenesení daňové povinnosti, a k uskutečnění plnění dojde v době, kdy plnění režimu přenesení daňové povinnosti podléhá, záloha zůstane zdaněna na straně příjemce a rozdíl do celkového základu daně bude podléhat režimu přenesení daňové povinnosti – daň přizná příjemce plnění.

Náležitosti daňového dokladu v režimu přenesení daňové povinnosti

Daňový doklad obsahuje běžné náležitosti uvedené v § 29 zákona o DPH, navíc je tam uveden údaj „daň odvede zákazník”, na daňovém dokladu není uvedena sazba a výše daně. Příjemce plnění nedoplňuje sazbu a daň na daňovém dokladu, výše daně se uvede až v evidenci pro účely daně z přidané hodnoty. Za správnost vypočtené daně odpovídá příjemce plnění.

Kdy se režim přenesení daňové povinnosti v tuzemsku nepoužije

Režim přenesení daňové povinnosti v tuzemsku se nepoužije do dne nabytí právní moci rozhodnutí o registraci v případě, že plátce, který poskytnul či přijal zdanitelné plnění, nesplnil svou registrační povinnost ve stanovené lhůtě.

Příklad

Osoba povinná k dani A se měla stát plátcem daně k 1. květnu, ale nesplnila svou registrační povinnost. Skutečnost, že měla být k 1. květnu plátcem, zjistila až 5. července, zjištění oznámila správci daně. Správce daně osobu povinnou k dani A zaregistroval jako plátce se zpětnou účinností k 1. květnu, rozhodnutí o registraci nabylo právní moci 10. srpna. Osoba A poskytuje stavební práce, od počátku roku poskytovala průběžně stavební práce pro plátce B. Do dne 10. srpna se režim přenesení daňové povinnosti mezi osobou A a jejím zákazníkem B nepoužije. Plátce A u stavebních prací poskytnutých od 1. května do 10. srpna přizná daň (pokud se s plátcem B neujedná o navýšení ceny, dopočte daň metodou „shora” z úplat, které mu za daná plnění náleží). Obdobně by se postupovalo i v případě, kdyby svou registrační povinnost nesplnil odběratel. Plnění by do dne nabytí právní moci rozhodnutí o registraci odběratele zůstalo zdaněno na straně dodavatele, který je plátcem.

 

Tři typy režimu přenesení daňové povinnosti

Trvalý režim přenesení daňové povinnosti

Dodání zlata

Režim přenesení daňové povinnosti se nepoužije při dodání výše uvedeného zlata České národní bance.

Dodání zboží uvedeného v příloze č. 5 zákona o DPH (odpady)

Přesné vymezení zboží, které podléhá režimu přenesení daňové povinnosti, je uvedeno v příloze č. 5 zákona o DPH. Je zde vždy uveden Kód nomenklatury celního sazebníku a slovní vymezení zboží.

Dodání nemovité věci

Příklad

Plátce dne 23. ledna 2019 dodá nemovitou věc – stavbu výrobní haly, u níž byl vydán první kolaudační souhlas dne 12. února 2016. Jelikož v době dodání nemovité věci neuplynulo 5 let od vydání prvního kolaudačního souhlasu, jde o zdanitelné plnění, plátce dodávající výrobní halu uplatní daň na výstupu.

Příklad

Plátce A dodá dne 17. června 2019 nemovitou věc plátci B. Jde o stavbu bytového domu, který byl zkolaudován v roce 2002 a u něhož nebyla provedena podstatná změna stavby, která by v letech 2016 až 2019 podléhala nové kolaudaci. Prodej je tedy osvobozen, avšak plátce A se po souhlasu plátce B rozhodl, že u dodání bude uplatněna daň. V tomto případě bude dané plnění podléhat režimu přenesení daňové povinnosti.

 

Poskytnutí stavebních nebo montážních prací a poskytnutí pracovníků pro stavební a montážní práce

Režim přenesení daňové povinnosti se nevztahuje na dodání stavebního materiálu, ale pouze stavebních prací. Pokud jsou však materiál, stroje či zařízení zabudovány či zamontovány stavebními či montážními pracemi podléhajícími režimu přenesení daňové povinnosti do stavby, zahrnou se do základu daně poskytnutých služeb a budou podléhat shodnému režimu. Obdobně tomu bude u vedlejších výdajů, jako je přeprava, pojištění apod.

Obdobně se postupuje u díla zahrnujícího více prací. Pokud dílo jako celek spadá do kódů CZ-CPA 41 až 43, uplatní se režim přenesení daňové povinnosti, přestože by některá zahrnutá plnění tomuto režimu, pokud by byla poskytnuta samostatně, nepodléhala.

Příklad

Plátce A dodá plátci B cihly. Dodání materiálu bez jeho zabudování do stavby nebude podléhat režimu přenesení daňové povinnosti a u dodávky bude plátcem A uplatněna daň na výstupu.

Příklad

Plátce A poskytne plátci B výkopové práce. Daň bude přiznána plátcem B, jelikož mu bylo poskytnuto plnění v režimu přenesení daňové povinnosti. Do stanoveného základu daně u výkopových prací plátce A zahrne i případný odvoz zeminy ze staveniště na skládku včetně poplatku za uložení na skládku apod.

Příklad

Plátce A v rámci rekonstrukce výrobní haly pro plátce B provede kompletní výměnu elektroinstalace. Daň bude přiznána plátcem B. Plátce A do základu daně zahrne i veškerý materiál použitý při poskytnutých pracích.

Příklad

Plátce A pronajme plátci B bagr za účelem provedení stavebních prací. U pronájmu bagru nebude uplatněn režim přenesení daňové povinnosti, neboť pronájem stavebních strojů bez obsluhy nespadá do kódů 41 až 43 klasifikace produkce. Pokud by byl bagr pronajat s obsluhou, plnění by již režimu přenesení daňové povinnosti podléhalo, neboť spadá do kódů 41 až 43.

Příklad

Plátce B staví bytové domy. Plátce A pro něj zajišťuje dodávky kuchyňských linek včetně montáže. Plátce A použije režim přenesení daňové povinnosti u kompletní dodávky, tj. kuchyňské linky, montážních prací, pomocného materiálu, přepravy na stavbu apod. Daň bude přiznána plátcem B.

Ve věci posouzení, zda stavební či montážní práce spadají do kódů 41 až 43 klasifikace produkce, je možné využít služeb konzultačních a poradenských pracovišť, která se specializují na zatřiďování služeb a zboží. Rovněž je možno využít přehledu odpovědí na nejčastější dotazy ve věci zatřídění kladených daňovou veřejností finanční správě, který je zveřejněn na webových stránkách finanční správy. Český statistický úřad neprovádí zatřiďování služeb pro daňové účely, ale pouze pro statistické účely, a proto není možné se na něj ve věci posouzení zatřídění stavebních prací obrátit.

Podrobné vysvětlivky ke klasifikaci produkce CZ-CPA však lze na webových stránkách Českého statistického úřadu - https://www.czso.cz/csu/czso/klasifikace-produkce-cz-cpa- najít a plátce je v mnoha případech schopen poskytované plnění v klasifikaci nalézt sám, a dle kódu, kde je dané plnění uvedeno, režim přenesení daňové povinnosti uplatnit či ne.

K režimu přenesení daňové povinnosti ve stavebnictví byly rovněž zveřejněny další informace na webových stránkách finanční správy, včetně odpovědí na nejčetnější dotazy.

Příklad

Soukromá osoba si u plátce A objedná rekonstrukci topení včetně dodání nového plynového kotle v rodinném domě. Ujednána celková cena 149 500 Kč (základ daně 130 000 Kč a daň z přidané hodnoty 19 500 Kč). Plátce A nakoupí od plátce B radiátory, ventily, trubky a další pomocný materiál za 36 300 Kč (základ daně 30 000 Kč, daň 6 300 Kč), u neplátce C objedná projektovou dokumentaci za 4 000 Kč a provede výměnu radiátorů a rozvodů, zajistí likvidaci starých radiátorů a dalšího odpadu. Subdodavatelsky u plátce D zajistí dodání nového kotle včetně montáže a jeho zprovoznění – cena 60 000 Kč bez daně.

Režim přenesení daňové povinnosti bude uplatněn pouze mezi plátcem D a plátcem A, jelikož se jedná o poskytnutí stavebních a montážních prací mezi dvěmi plátci. U samotného dodání zboží se režim přenesení daňové povinnosti

neuplatní, režim přenesení daňové povinnosti se neuplatní ani u projektové dokumentace, jelikož je jednak dodána neplátcem a jednak ani nespadá do kódu 41 až 43 klasifikace CZ-CPA.

Níže je zobrazeno schéma tohoto případu včetně uvedení plnění na řádcích přiznání.

 

Režim přenesení daňové povinnosti se neuplatní v případě, kdy stavební či montážní práce spadající pod kód klasifikace CZ-CPA 41 až 43 poskytne plátce jinému plátci, ale příjemce prací tyto použije k osobní spotřebě. Pokud tedy nebudou přijaté stavební práce využity k ekonomické činnosti, režim přenesení daňové povinnosti se neuplatní. Při poskytnutí stavebních prací pro smíšené účely (současně pro ekonomickou činnost a pro soukromé použití) se naopak režim přenesení daňové povinnosti použije.

Příklad

Plátce A objedná u plátce B výměnu podlah v bytě, který nevyužívá k ekonomické činnosti. Režim přenesení daňové povinnosti se nepoužije. Daň na výstupu uplatní plátce B, plátce A dané plnění přijme jako soukromá osoba, plátci B by při objednávce neměl poskytnout ani své daňové identifikační číslo.

Příklad

Plátce A pro plátce B provede zateplení a výměnu oken na jeho rodinném domě, kde plátce B současně provozuje ekonomickou činnost – ve sklepních prostorech má autodílnu. U celkových prací bude režim přenesení daňové povinnosti použit. Plátce A plnění nezatíží daní, plátce B přizná daň v rámci svého daňového přiznání. Plátce B si u tohoto plnění uplatní pouze poměrný nárok na odpočet daně odpovídající využití rodinného domu pro ekonomickou činnost. Jiný postup by nastal, pokud by dané plnění bylo součástí pořizovaného dlouhodobého majetku vytvořeného vlastní činností (viz Dlouhodobý majetek vytvořený vlastní činností).

 

Dočasný režim přenesení daňové povinnosti

Při dodání zboží nebo poskytnutí služby uvedených v příloze č. 6 se použije režim přenesení daňové povinnosti, pokud tak stanoví vláda svým nařízením.

V této souvislosti vyšlo nařízení vlády č. 361/2014 Sb. ze dne 22. 12. 2014, které vymezuje plnění, která podléhají režimu přenesení daňové povinnosti. Toto vládní nařízení je postupně novelizováno.

Příloha č. 6 zákona o DPH (režimu přenesení daňové povinnosti podléhají tato plnění pouze, pokud tak stanoví vláda nařízením):

• dodání mobilních telefonů,

• dodání zařízení s integrovanými obvody, jako jsou mikroprocesory a centrální procesorové jednotky, ve stavu před zabudováním do výrobků pro konečné uživatele,

• dodání plynu a elektřiny obchodníkovi vymezenému v § 7a odst. 2 ZDPH,

• dodání certifikátů plynu a elektřiny,

• poskytnutí telekomunikačních služeb,

• dodání herních konzolí, tabletů a laptopů,

• dodání obilovin a technických plodin, včetně olejnatých semen a cukrové řepy, které nejsou běžně používány v nezměněném stavu ke konečné spotřebě,

• dodání surových nebo polorozpadlých kovů, včetně drahých kovů, jiných než v příloze č. 5 a s výjimkou dodání, na která se vztahují zvláštní režimy dle § 90 nebo 92 zákona o DPH,

• dodání zboží nebo poskytnutí služby, u kterých bylo České republice prováděcím rozhodnutím Rady povoleno uplatňovat zvláštní opatření odchylující se od článku 193 směrnice 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty (pozn.: zatím nebyla České republice udělena žádná individuální odchylka).

Dočasnému režimu přenesení daňové povinnosti podléhají (vláda tak stanovila nařízením) následující položky:

Bez ohledu na hodnotu plnění:

  • převod povolenek na emise skleníkových plynů

  • dodání certifikátů elektřiny

  • dodání elektřiny nebo plynu soustavami nebo sítěmi obchodníkovi vymezenému v § 7a odst. 2 zákona o dani z přidané hodnoty; za obchodníka se považuje také osoba, jejímž předmětem podnikání je přenos elektřiny, distribuce elektřiny, obchod s elektřinou, činnost operátora trhu, přeprava plynu, distribuce plynu, uskladňování plynu a obchod s plynem za podmínek stanovených energetickým zákonem

  • poskytnutí služby elektronických komunikací dle zákona upravujícího elektronické komunikace prostřednictvím přístupu k sítím elektronických komunikací nebo na základě nákupu a prodeje těchto služeb

Pokud celková částka základu daně veškerého dodávaného níže jmenovaného zboží překračuje částku 100 000 Kč:

  • obiloviny a technické plodiny, včetně olejnatých semen a cukrové řepy, které jsou uvedeny pod kódy nomenklatury celního sazebníku v kapitole 10 nebo kapitole 12

  • kovy, včetně drahých kovů, které jsou uvedeny pod kódy nomenklatury celního sazebníku v kapitole 71 a třídě XV, s výjimkou zboží, které je uvedeno pod kódy nomenklatury celního sazebníku 7101 až 7105, 7108 20 00, 7113 až 7118, 7302, 7309 00 až 7312, 7315 až 7326, 7415 až 7419, 7507, 7508, 7611 až 7616, 7806 00, 7907 00 00, 8007 00 80, 8101 99 90, 8102 99 00, 8103 90 90, 8104 90 00, 8105 90 00, 8106 00 90, 8107 90 00, 8108 90 60, 8108 90 90, 8109 90 00, 8110 90 00, 8111 00 90, 8112 19 00, 8112 29 00, 8112 59 00, 8112 99, 8113 00 90; zboží, kterým je odpad a šrot z hafnia (celtia), který je uveden pod kódy nomenklatury celního sazebníku 8112 92 10, které je uvedeno pod kódy nomenklatury celního sazebníku v kapitolách 82 a 83; na které se vztahuje zvláštní režim dle § 90 zákona o DPH a na které se použije režim přenesení daňové povinnosti dle § 92c zákona o DPH

  • mobilní telefony, které jsou uvedeny pod kódy nomenklatury celního sazebníku 8517 12 00 nebo 8517 18 00

  • integrované obvody, jako jsou mikroprocesory a centrální procesorové jednotky, uvedené pod kódem nomenklatury celního sazebníku 8542 31 a desky plošných spojů osazené těmito obvody, které jsou dodávány ve stavu před zabudováním do výrobků pro konečné uživatele

  • přenosná zařízení pro automatizované zpracování dat, která jsou uvedena pod kódy nomenklatury celního sazebníku 8471 30 00

  • videoherní konzole, které jsou uvedeny pod kódy nomenklatury celního sazebníku 9504

U dodání zboží, které podléhá režimu přenesení daňové povinnosti až při dodání nad hodnotu 100 000 Kč, je umožněno i u dodávek pod tuto hodnotu uplatnit režim přenesení daňové povinnosti. Takto mohou plátci postupovat v případě, že se o tom dohodnou písemně.

Kódem nomenklatury celního sazebníku se pro účely nařízení rozumí číselné označení zboží uvedené v příloze I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku, v platném znění.

Příklad

Plátce A dodává plátci B mobilní telefony za 120 000 Kč bez DPH. Mezi těmito plátci musí být uplatněn režim přenesení daňové povinnosti.

Příklad

Plátce A dodává plátci B mobilní telefony za 20 000 Kč bez DPH. U této dodávky zboží bude uplatněn běžný režim, daň odvede dodavatel. Pokud se však tito plátci dohodnou písemně, že uplatní režim přenesení daňové povinnosti, mohou tento režim použít.

Příklad

Plátce A, majitel nemovité věci, pronajímá nebytové prostory plátci B. V této souvislosti mu fakturuje dodávku elektřiny. Plátce A by si měl ověřit, zda plátce B je považován za „obchodníka”. Obchodníkem je osoba povinná k dani, která nakupuje elektřinu či plyn zejména za účelem jejich dalšího prodeje a jejíž vlastní spotřeba tohoto zboží je zanedbatelná. Za obchodníka je nutno považovat subjekt, který je držitelem licence na obchod s elektřinou nebo plynem udělené Energetickým regulačním úřadem na základě energetického zákona, a to bez ohledu na to, že elektřinu nebo plyn používá pro vlastní spotřebu. Režim přenesení daňové povinnosti se uplatní i v situaci, kdy odběratel elektřiny bude mít od Energetického regulačního úřadu pouze licenci na obchod s plynem. Stejně tak se tento režim uplatní i v případě, že odběratel plynu bude mít od Energetického regulačního úřadu jen licenci na obchod s elektřinou. Pro účely uplatnění režimu přenesení daňové povinnosti není rozhodující, na jaké zboží (plyn nebo elektřina) byla licence vydána. Mezi obchodníky se řadí také subjekty, které mají od Energetického regulačního úřadu přidělenou licenci v oblasti konkrétního předmětu podnikání v energetických odvětvích (např. na distribuci elektřiny, distribuci plynu, přenos elektřiny, přepravu plynu, uskladňování plynu).

Příklad

Plátce B nakupuje od poskytovatele telekomunikačních služeb (plátce A) telekomunikační služby, které v rámci své ekonomické činnosti spotřebuje. Mezi těmito plátci se režim přenesení daňové povinnosti neuplatní. Tento se totiž uplatní při dodání služeb elektronických komunikací pouze mezi plátci, kteří jsou podnikateli v elektronických komunikacích, tzn., oba dva tyto služby nakupují za účelem dalšího prodeje s cílem generování zisku.

Příklad

Plátce B nakupuje od poskytovatele telekomunikačních služeb (plátce A) telekomunikační služby. Část služeb spotřebuje a část přefakturuje zaměstnancům či jejich rodinným příslušníkům či svým dceřiným společnostem anebo nájemníkům v pronajatých prostorech. Přefakturace probíhá v úrovni nákladů. Mezi plátci A a B se režim přenesení daňové povinnosti neuplatní, neboť plátce B se nenachází v pozici podnikatele v elektronických komunikacích (nakoupené služby nepřeprodává s cílem generovat zisk).

Příklad

Plátce B nakupuje od poskytovatele telekomunikačních služeb (plátce A) telekomunikační služby. Část těchto služeb spotřebuje v rámci své ekonomické činnosti a část dále se ziskem prodává dalším plátcům X a Y, kteří sídlí ve stejném areálu. Mezi plátci A a B bude uplatněn režim přenesení daňové povinnosti. U fakturace mezi plátcem B a plátci X, Y bude záležet, zda plátci X a Y jsou v pozici podnikatele v elektronických komunikacích (pak se režim přenesení daňové povinnosti uplatní) anebo zda např. tito již dané služby spotřebují (pak se režim přenesení daňové povinnosti neuplatní).

 

Mechanismus rychlé reakce

Mechanismus rychlé reakce bude využit v případě, kdy Evropská komise za účelem boje proti náhlým a rozsáhlým daňovým podvodům potvrdí, že proti použití režimu přenesení daňové povinnosti při dodání daného zboží nebo poskytnutí dané služby nemá námitky. Vláda pak stanoví nařízením, že dané plnění podléhá po dobu nepřesahující 9 měsíců režimu přenesení daňové povinnosti.

Mechanismus rychlé reakce zatím není využit.

Závazné posouzení

Jakákoliv osoba může požádat Generální finanční ředitelství o závazné posouzení, zda se při poskytnutí určitého zdanitelného plnění použije režim přenesení daňové povinnosti. V žádosti uvede popis zboží a návrh výroku rozhodnutí o závazném posouzení.

V případě, že si plátce není jistý, zda zboží, které dodává, spadá do příslušného kódu celního sazebníku, může rovněž požádat celní správu o nezávazné vyjádření k sazebnímu zařazení zboží. Podrobnější informace lze nalézt na webových stránkách celní správy: http://www.celnisprava.cz/cz/clo/sazebni-zarazeni- zbozi/Stranky/eenvs.aspx , pro evidenci žádostí o nezávazné vyjádření má celní správa zřízenou aplikaci, kde se žadatel zaregistruje a prostřednictvím které o vyjádření požádá: http://www.celnisprava.cz/cz/aplikace/Stranky/tis.aspx .

Upozornění na časté chyby

Upozornění na časté chyby

Chybování v oblasti přenesení daňové povinnosti je značné.

Častým jevem je, že plátci rozdělují chybně základ daně u stavebních prací, kdy u dodaného materiálu uplatní daň na výstupu a u poskytnutých prací režim přenesení daňové povinnosti, přičemž se jedná o poskytnutí jednoho plnění, kdy je dodaný materiál zabudován či zamontován danými stavebními pracemi do stavby.

Obdobně plátci chybují, když na daňových dokladech za stavební práce odděleně uvádějí přepravní služby, které dávají mimo režim přenesení daňové povinnosti a uplatňují u nich daň. Tento postup není správný, neboť přepravní služby jsou vedlejším plněním vůči poskytnutým stavebním pracím a vstupují do základu daně stavebních prací.

Plátci také často namísto uplatnění režimu přenesení daňové povinnosti uplatní běžný režim, čímž se dodavatel vystavuje riziku doměřené daně správcem daně.

Někdy se stává, že si dodavatelé dostatečně neověří DIČ odběratele v registru plátců a např. vůči osobě neregistrované k dani z přidané hodnoty nebo vůči identifikované osobě uplatní režim přenesení daňové povinnosti.

 
 Váš názor
Čo by ste zmenili na tomto portáli?
 Úspešne odoslané
Input: