Neprístupný dokument, nutné prihlásenie
Input:

Opravy základu daně a výše daně, opravy základu daně v případě nedobytné pohledávky

9.4.2019, , Zdroj: Verlag Dashöfer

9 Opravy základu daně a výše daně, opravy základu daně v případě nedobytné pohledávky

Informácie platné podľa legislatívy v ČR!

Oprava základu daně

Právní úprava

§ 42, § 45 a § 74 ZDPH


K opravě základu daně dochází většinou v případě nějaké změny po dni uskutečnění zdanitelného plnění či po přiznání daně z přijaté úplaty na zdanitelné plnění. Situace, ve kterých k opravě základu daně dochází, zákon o DPH přímo vymezuje. Plátce je v těchto zákonem o DPH vymezených případech povinen opravu základu daně provést.

Příklad

Plátce dodá odběrateli 100 kusů zboží dle jeho objednávky. Odběratel následně část dodávky zboží (7 kusů) reklamuje z důvodu jeho nekvalitního provedení. Plátce reklamaci uzná a 7 kusů nekvalitního zboží převezme zpět. Za dané situace nastaly u plátce podmínky pro provedení opravy základu daně u tohoto zdanitelného plnění.

Příklad

Plátce dodává průběžně odběrateli zboží a vystavuje daňové doklady k datu uskutečnění plnění či k datu přijetí úplaty. Plátce má s odběratelem sjednáno, že v případě překročení odběru zboží v hodnotě 1 mil. Kč za kalendářní čtvrtletí mu bude poskytnut bonus ve výši 5 % z celkové hodnoty odebraného zboží. Dojde-li k naplnění podmínek pro přiznání bonusu a plátce sníží základ daně po datu uskutečnění plnění, opět nastává povinnost provést opravu základu daně u původního plnění.

Příklad

Plátce předal zákazníkovi předmět „leasingu” na základě smlouvy, ve které je při převodu práva užívat najaté zboží dále sjednáno převedení vlastnického práva na uživatele po ukončení splátkování. Tento převod práva užívat najaté zboží se dle zákona o DPH považuje za dodání zboží a zdanitelné plnění se považuje za uskutečněné dnem přenechání zboží k užití. Dojde-li k předčasnému ukončení smlouvy a k nabytí zboží zákazníkem tak nedojde, sníží plátce výši daně o částku daně vypočítanou ze základu daně stanoveného jako rozdíl mezi úplatou bez daně, která plátci náleží a částkou bez daně, která plátci náleží do dne zániku závazku převést vlastnické právo k užívanému zboží jiným způsobem než splněním.

Příklad

Plátce přijal zálohu na základě smlouvy o dílo. Jednalo se tedy o úplatu předcházející uskutečnění plnění a plátce přiznal k datu přijetí úplaty daň na výstupu. Odběratel následně od smlouvy odstoupil a záloha mu byla vrácena. Zdanitelné plnění se neuskutečnilo a u plátce nastaly podmínky pro provedení opravy základu daně.


Oprava základu daně v případě reorganizace

Opravu základu daně v případě reorganizace nelze provést u plnění, které není jako pohledávka zahrnuto do schváleného reorganizačního plánu.

Považuje se za samostatné zdanitelné plnění uskutečněné:

  • dnem schválení reorganizačního plánu v případě, že k opravě základu daně dochází z důvodu změny výše základu daně na základě tohoto plánu,

  • dnem zrušení rozhodnutí o schválení reorganizačního plánu v případě, že k opravě základu daně dochází z důvodu změny výše základu daně na základě tohoto zrušení, nebo

  • dnem přeměny reorganizace v konkurz v případě, že k opravě základu daně dochází z důvodu změny výše základu daně na základě této přeměny.

Postup plátce (poskytovatele plnění) v případě opravy základu daně a výše daně

Opravu základu daně nelze provést, pokud den, kdy nastaly skutečnosti rozhodné pro provedení opravy, nastane po uplynutí 3 let od konce zdaňovacího období, ve kterém vznikla povinnost přiznat daň u původního uskutečněného zdanitelného plnění nebo došlo k přijetí úplaty, pokud se zdanitelné plnění ještě neuskutečnilo.

Lhůta pro opravu základu daně neběží po dobu soudního nebo rozhodčího řízení v souvislosti se zbožím nebo službou, které byly předmětem původního uskutečněného zdanitelného plnění, pokud toto řízení má vliv na výši základu daně; v případě insolvenčního řízení lhůta pro opravu základu daně neběží v období ode dne zahájení insolvenčního řízení do dne schválení reorganizačního plánu. V případě přenechání zboží k užití na základě smlouvy dle § 13 odst. 3 písm. c) zákona o DPH lze opravu základu daně provést po celou dobu tohoto přenechání zboží.

Sazba daně a kurz v případě opravy základu daně a výše daně

Postup plátce (příjemce plnění) v případě opravy základu daně a výše daně

Plátce je povinen provést také opravu odpočtu daně, který uplatnil z částky úplaty poskytnuté před uskutečněním zdanitelného plnění, pokud se dané zdanitelné plnění neuskutečnilo a úplata nebyla vrácena, ani použita na úhradu jiného plnění.

Příklad

Plátce A dodal plátci B dne 20. 5. zboží, základ daně činil 20 000 Kč, daň činila 4 200 Kč, celkem 24 200 Kč. Dle ujednání mezi plátcem A a plátcem B v případě, kdy plátce B zaplatí za dodávku zboží do 10 dnů od jeho převzetí, má tento nárok na slevu z celkové ceny zboží ve výši 5 %.

Plátce A vystavil dne 20. 5. pro plátce B daňový doklad, na kterém uvedl základ daně ve výši 20 000 Kč a daň ve výši 4 200 Kč.

Plátce B využil možnosti obdržení slevy na zboží a dne 26. 5. provedl úhradu plnění v částce 22 990 Kč převodem ze svého bankovního účtu. Plátce A zjistil tuto skutečnost ze svého výpisu bankovního účtu dne 2. 6. daného roku. Plátci A vznikla povinnost provést opravu základu daně a výše daně dle § 42 zákona o DPH a vystavil opravný daňový doklad, ve kterém mimo jiné uvedl rozdíl mezi opraveným a původním základem daně ve výši –1 000 Kč, rozdíl mezi opravenou a původní výší daně –210 Kč a rozdíl mezi opravenou a původní úplatou ve výši –1 210 Kč. Opravný daňový doklad doručil plátci B dne 8. 6. daného roku.

Plátci A i B jsou plátci s měsíčním zdaňovacím obdobím. Plátce A tedy uvede do přiznání za zdaňovací období květen daného roku do řádku 1 základ daně ve výši 20 000 Kč a daň na výstupu ve výši 4 200 Kč. Plátce B uvede do přiznání za zdaňovací období květen daného roku do řádku 40 základ daně ve výši 20 000 Kč a daň na vstupu ve výši 4 200 Kč. Jelikož oprava základu daně a výše daně je samostatným zdanitelným plněním, které se považuje za uskutečněné dnem, kdy nastaly skutečnosti rozhodné pro provedení opravy základu daně, projeví se oprava plátci A v přiznání za zdaňovací období červen daného roku. Do řádku 1 uvede základ daně ve výši –1 000 Kč a daň na výstupu ve výši –210 Kč. Plátce B je však povinen provést opravu odpočtu daně za zdaňovací období, ve kterém se dozvěděl o okolnostech rozhodných pro vznik povinnosti ji provést. Plátce B se o okolnostech rozhodných pro provedení odpočtu daně dozvěděl tehdy, kdy využil možnosti obdržení slevy na zboží a dne 26. 5. provedl úhradu plnění (sníženou o částku slevy za včasnou úhradu) převodem ze svého bankovního účtu. Vzhledem k této skutečnosti je plátce B povinen provést opravu odpočtu daně v přiznání za zdaňovací období květen daného roku. Do řádku 40 uvede základ daně ve výši -1 000 Kč a daň na vstupu ve výši –210 Kč. V daném případě tak dojde k opravě daně na výstupu u plátce A a k opravě odpočtu daně u plátce B v rozdílných zdaňovacích obdobích.


Oprava výše daně

Právní úprava

§ 43,§ 45 a § 73 odst. 6 zákona o DPH a § 141 DŘ


V zákoně o DPH je řešena situace, kdy plátce přiznal daň jinak, než stanoví zákon, a tím zvýšil daň na výstupu. V uvedeném případě je plátce oprávněn opravu výše daně provést.

Situace, kdy plátce uplatnil a přiznal daň jinak, než stanoví zákon, a tím snížil daň na výstupu, v zákoně o DPH řešena není. Postup vyplývá z ustanovení § 141 odst. 1 DŘ. Plátce je v tomto případě povinen opravu výše daně provést.

Postup plátce (poskytovatele plnění) v případě opravy výše daně

Opravu výše daně nelze provést po uplynutí 3 let od konce zdaňovacího období, ve kterém vznikla povinnost přiznat daň u původního plnění.

Sazba daně a kurz v případě opravy výše daně

Postup plátce (příjemce plnění) v případě opravy výše daně

Zákon o DPH danou situaci neřeší, neboť dle ustanovení § 73 odst. 6 ZDPH převyšuje-li částka daně uvedená na přijatém daňovém dokladu výši daně, která má být uplatněna dle tohoto zákona, je plátce oprávněn uplatnit nárok na odpočet daně jen ve výši odpovídající dani, která má být uplatněna dle tohoto zákona. Znamená to, že příjemce plnění v případě, kdy obdrží daňový doklad na plnění, u kterého má být dle zákona uplatněna snížená sazba daně, na daňovém dokladu je však chybně uplatněna základní sazba daně, může uplatnit nárok na odpočet daně jen ve výši odpovídající snížené sazbě daně. Pokud by přece jen nárok na odpočet daně ve výši daně odpovídající základní sazbě daně dle přijatého daňového dokladu uplatnil, nápravu provede podáním dodatečného daňového přiznání.

Příklad

Plátce A dodal plátci B v květnu zboží a uplatnil základní sazbu daně, ačkoli se jednalo o zboží, u kterého měla být uplatněna první snížená sazba daně. Toto své pochybení zjistil v červnu téhož roku, rozhodl se provést opravu výše daně a 28. června vystavil opravný daňový doklad. Tento doklad doručil příjemci plnění – plátci B dne 8. července téhož roku. Plátce A je oprávněn provést opravu v dodatečném přiznání za zdaňovací období květen, přičemž toto dodatečné daňové přiznání je oprávněn podat nejdříve dne 8. července.

Plátce B neprovádí opravu výše daně na základě přijatého opravného daňového dokladu, neboť dle ustanovení § 73 odst. 6 zákona o DPH měl od prvopočátku nárok na odpočet daně pouze ve výši odpovídající první snížené sazbě daně. Pokud však přece jen nárok na odpočet daně se základní sazbou daně v nesprávné výši uplatnil, podá rovněž dodatečné daňové přiznání.



Opravný daňový doklad

Právní úprava

§ 45 zákona o DPH


Opravný daňový doklad je za výše uvedených situací vystavován jak při opravě základu daně dle § 42 zákona o DPH, tak při opravě výše daně dle § 43 zákona o DPH.

Náležitosti opravného daňového dokladu

Týká-li se oprava více zdanitelných plnění, ke kterým byly vystaveny samostatné daňové doklady:

Opravný daňový doklad lze vystavit i v případě, že je opravou zvyšována výše daně, pokud plátce přiznal daň jinak, než stanoví tento zákon, a tím snížil daň na výstupu.

Oprava základu daně v případě nedobytné pohledávky

Právní úprava

§ 46 až 46g, § 74a zákona o DPH


Věřitel je oprávněn provést opravu základu daně v případě nedobytné pohledávky, pokud:

a) pohledávka ze zdanitelného plnění je vymáhána v exekučním řízení dle exekučního řádu, ve kterém nebyla dosud zcela vymožena, a od vydání prvního exekučního příkazu v tomto řízení uplynuly nejméně 2 roky; opravu základu daně nelze provést, pokud exekuci není možné provést z důvodu stanoveného právním předpisem upravujícím jiné řízení než exekuční řízení dle exekučního řádu,

b) pohledávka ze zdanitelného plnění byla vymáhána v exekučním řízení dle exekučního řádu a tato exekuce skončila zastavením pro nemajetnost dlužníka,

c) se dlužník nachází v insolvenčním řízení, věřitel přihlásil svoji pohledávku ze zdanitelného plnění nejpozději ve lhůtě stanovené rozhodnutím soudu o úpadku, tato pohledávka byla zjištěna a v insolvenčním řízení se k ní přihlíží a insolvenční soud

1. rozhodl o prohlášení konkurzu na majetek dlužníka nebo o přeměně reorganizace v konkurz,

2. schválil oddlužení a ze zprávy pro oddlužení je zřejmé, že pohledávka ze zdanitelného plnění nebude zcela nebo zčásti uspokojena, nebo

3. zastavil insolvenční řízení z důvodu zamítnutí, odmítnutí nebo zpětvzetí návrhu na povolení oddlužení, neschválení oddlužení nebo zrušení schváleného oddlužení, pokud je z těchto rozhodnutí zřejmé, že majetek dlužníka je pro uspokojení věřitelů zcela nepostačující,

d) došlo ke smrti dlužníka a z výsledků skončeného řízení o pozůstalosti je zřejmé, že pohledávka ze zdanitelného plnění nebude zcela nebo zčásti uspokojena; v případě likvidace pozůstalosti musí být pohledávka ze zdanitelného plnění uvedena v seznamu pohledávek a pokud jde o pohledávku, která se zjišťuje, musí se jednat o pohledávku ze zdanitelného plnění, která je zjištěna,

e) bylo zahájeno a dosud neskončilo řízení dle písmen a) až d), věřitel uplatnil svá procesní práva směřující k uspokojení pohledávky, ale dosud nenastaly všechny skutečnosti rozhodné pro provedení opravy základu daně dle písmen a) až d) a uplynulo 5 let od konce zdaňovacího období, ve kterém se uskutečnilo zdanitelné plnění.

Opravu základu daně nelze provést, pokud:

a) věřitel a dlužník jsou nebo ke dni uskutečnění zdanitelného plnění byli

1. kapitálově spojenými osobami s tím, že výše podílu představuje nebo ke dni uskutečněného zdanitelného plnění představovala alespoň 25 % základního kapitálu nebo 25 % hlasovacích práv těchto osob, nebo

2. osobami blízkými,

b) věřitel a dlužník jsou nebo v době uskutečnění zdanitelného plnění byli společníky téže společnosti a toto plnění bylo uskutečněno na základě příslušné společenské smlouvy,

c) dlužník ke dni uzavření smlouvy, dle které je poskytováno zdanitelné plnění, jehož se oprava základu daně v případě nedobytné pohledávky týká, byl nespolehlivým plátcem nebo nespolehlivou osobou,

d) oprava základu daně již byla provedena z jiného důvodu uvedeného v odstavci 1, a to v rozsahu, v jakém byla tato oprava a opravy s ní související provedeny,

e) dlužník není věřiteli dostatečně znám,

f) věřitel nejpozději k datu dodání zboží nebo poskytnutí služby věděl, že zdanitelné plnění nebude řádně zaplaceno, nebo to s přihlédnutím k okolnostem obchodního vztahu, na základě kterého bylo poskytnuto zdanitelné plnění, vědět měl a mohl, pokud by v průběhu obchodního vztahu postupoval s péčí odpovídající péči řádného hospodáře,

g) věřitel neopravil základ daně dle § 42 v případě přeměny reorganizace v konkurz poté, co na základě schválení reorganizačního plánu opravil základ daně dle § 42, nebo

h) dlužník přestal být plátcem.

Opravu základu daně nelze provést po uplynutí 3 let od konce zdaňovacího období, ve kterém:

a) se uskutečnilo zdanitelné plnění, nebo

b) došlo k převzetí celkového díla, a to v případě, že byla poskytována dílčí plnění.

Lhůta pro opravu základu daně neběží:

a) po dobu exekučního řízení vedeného za účelem vymožení pohledávky věřitele,

b) po dobu insolvenčního řízení, ve kterém se věřitel domáhá uspokojení pohledávky,

c) po dobu řízení o pozůstalosti, ve kterém se věřitel domáhá uspokojení pohledávky,

d) po dobu správního, soudního nebo rozhodčího řízení vedeného za účelem nebo v souvislosti se vznikem exekučního titulu, pokud věřitel následně na základě výsledků těchto řízení uplatnil v řízeních dle odstavce 1 písm. a) až d) svá procesní práva směřující k uspokojení pohledávky, nebo

e) od zahájení likvidace dlužníka do zahájení insolvenčního řízení, pokud se věřitel v řízení o likvidaci dlužníka domáhá uspokojení pohledávky a v průběhu likvidace je zjištěn úpadek dlužníka.

Ostatní pravidla a podmínky pro provedení opravy v případě nedobytné pohledávky lze nalézt v ustanoveních § 46a až § 46g zákona o DPH.

Oprava odpočtu daně v případě nedobytné pohledávky je upravena v § 74a zákona o DPH.

Pozor vyjímky

Upozornění na časté chyby

Plátci při poskytování skont a bonusů, kdy dochází ke snížení základu daně po dni uskutečnění zdanitelného plnění ve vazbě na splnění sjednaných podmínek (většinou hodnota odběru zboží nebo dřívější termín úhrady plnění), často nadále postupují dle staré zákonné úpravy (platné do 31. 3. 2011), kdy plátci nevznikala povinnost opravu základu daně a výše daně provádět (plátce měl možnost opravu provést) a opravu za daných situací neprovádějí.

Stejně tak plátci – příjemci plnění v případě provedení opravy základu daně a výše daně snižují odpočet daně dle dřívější zákonné úpravy až za zdaňovací období, ve kterém obdrží opravný daňový doklad, ačkoli v zákoně o DPH je již s účinností od 1. 4. 2011 nastavena povinnost provádět opravu odpočtu daně za zdaňovací období, ve kterém se dozvěděli o okolnostech rozhodných pro vznik povinnosti opravu provést.

 
 Váš názor
Čo by ste zmenili na tomto portáli?
 Úspešne odoslané
Input: